Na letošní OPTOfest, který se konal v sobotu 19. října 2024, se zaregistrovalo 130 účastníků. Vyslechli si kvalitně a poutavě sestavené přednášky a zapojili se do živé diskuse formou otázek na přednášející po každé přednášce i mezi sebou navzájem. Zazněly rovněž profesionálně prezentované novinky od zástupců ze světa firem.
OPTOfest se letos konal již po čtrnácté. Jeho pořadatel, katedra optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, v úvodu oznámila dvě novinky: za prvé, OPTOfest se bude konat každé dva roky (toto rozhodnutí padlo v době postcovidové); za druhé, v dohledné době budou posluchači studovat obor optika a optometrie, nikoliv optometrie (tento studijní program se nyní připravuje podle propozic Ministerstva zdravotnictví).
Na letošním OPTOfestu zaujal detail, na první pohled nenápadný – všechny zpracované prezentace měly zřetelně nápaditou grafiku. Lze usuzovat, že generace, která je vytváří, je zvyklá na posun ve vnímání a zpracování informací. Roli hraje doba digitální a fakt, že informace jsou vnímány v současnosti primárně skrze obraz, ne už jen skrze text. Soustředí se tedy jak na nabývání znalostí, tak na jejich formu a umí myslet graficky. To se projevilo i na zdařilé posterové sekci, v níž byla představena např. témata změna duhovky, jak diagnostikovat keratokonus nebo poruchy pohybu oka.
Jak se chová oko při endokrinní orbitopatii, alergické konjunktivitidě a oslnění
Biomechanické vlastnosti rohovky u endokrinní orbitopatie (EO) zkoumala Mgr. Anežka Feilhauerová, která dospěla mj. k závěru, že onemocněné EO ovlivňuje pouze některé biomechanické parametry rohovky. Endokrinní orbitopatii má 155 lidí na 100 000 obyvatel v Evropě. Více se vyskytuje u žen a má dvě fáze – aktivní a inaktivní, při které dochází k fibrotizaci tkání. Přednášející pracovala se 140 očima ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde se na problematiku specializuje MUDr. Marta Karhanová, Ph.D. Důležitý je test motility a přímého pohledu.
- Z diskuse vyplynul tip pro praxi: u klientů s EO je složitější měřit nitrooční tlak (IOP), neboť je ovlivněno poruchou motility, stadiem a dekompresí. Je potřeba nemanévrovat klienty do polohy, která je u jeho měření obvyklá, ale do té, která je pro ně při hledění přirozená, jinak budou misdiagnostikováni.
Bc. Sára Vaniová seznámila posluchače s alergickou konjunktivitidou (AC). Pro optometristu je klíčové rozeznat, proč má člověk červené oko. Ukazuje se, že mírnou alergickou konjunktivitidu má 15–40 % populace. AC může být sezonní (způsobená např. pyly), či celoroční (způsobená např. roztoči či astmatem). K anamnéze poslouží štěrbinová lampa a fluorescein (ten se např. u člověka s alergií usazuje v místě, kde je tkáň oka postižena nejvíce). Dělají se rovněž kožní prick testy, kdy se kape alergen na povrch oka. Mezi první pomoc lze řadit lubrikanty, studené obklady, jednodenní kontaktní čočky či brýle, další pomocí jsou pak antihistaminika, stabilizátory žírných buněk či kortikosteroidy. Prevencí je vyhýbat se alergenům a používat sluneční brýle.
- Jako perličku přenášející uvedla případ kontaktních čoček Acuvue Theravision with Ketotifen, tedy prvních kontaktních čoček s prevencí očního svědění, které se prodávaly v Japonsku a v Kanadě a byly schváleny FDA, ale firma se je nakonec rozhodla stáhnout z trhu. Důvody nejsou prozatím známé. (Na českém trhu k dispozici nebyly.)
Kontrastní citlivosti a oslněním za mezopických podmínek se věnoval Mgr. Jiří Junker. Na začátku uvedl příklad prvonositelky brýlí, která si jen oddalovala materiály na čtení, ale zároveň nerada jezdila za šera. Její výsledná korekce nakonec činila P: –1, L: –1,25, ADD: 1,5. Autor provedl test měření zraku s oslněním a bez oslnění u 22 dobrovolníků (11 žen a 11 mužů). Zjistil, že oslnění i nekorigovaná myopie zásadně zhoršují kontrastní citlivost za šera. I malá korekce má smysl, malá změna vizu totiž znamená velký rozdíl v komfortu za šera. S vyšší vadou je oslnění vyšší. Zamlžení a oslnění má vliv na mezopickou kontrastní citlivost oka.
- Mgr. Junker popsal, že v Německu se používá přístroj Mesotest® II k testování řidičů (kontroluje se jím především právě ostrost zraku za šera). Je dobré vědět, že oko se musí na podmínky za šera adaptovat – oslnění v trvání 1 minuty znamená úsek až 3 km.
Když duhovka mění barvu a jak oko ovlivňuje toxoplazmóza
Pokud se člověku začne měnit barva duhovky a začnou se na ní projevovat změny, měl by zpozornět. Téma zpracovala Bc. Veronika Hedvika Bobková. Nejprve předestřela, jak se to má s melaninem ve stromální vrstvě (u tmavších očí je ho více a odrážejí světlo, u světlejších očí méně a světlo nejen odrážejí, ale také jimi prochází). Barva duhovky nemá vliv na vidění.
Změny barvy duhovky nastávají u heterochromie, albinismu, Hornerova syndromu, při Fuchsově heterochronní iridocytydě či při nádorových změnách na oku a melanomu. Barvu duhovky mění však i léky – např. lék Latanoprost na glaukom mění oko na tmavší. K nepravým změnám patří Wilsonova choroba, kdy je okolo rohovky tzv. halo, což poukazuje na hromadění mědi v játrech.
Mimochodem, barvy oční duhovky byly klasifikovány v různých dobách odlišně (v roce 1843 podle J. E. Petrequina, v roce 1903 dle škály Martina Schulze, v r. 2008 dle L. Franssena a v roce 2012 dle M. Edwardse). Metoda není dodnes jednotná.
- Přednášející jako zajímavost uvedla, že se objevují i kosmetické zákroky, které jsou nebezpečné – keratopigmentace, duhovkové implantáty či laserová depigmentace. V ČR se neprovádějí, ale např. v Turecku ano.
Jaký je vliv toxoplazmózy na oko? Toto téma si vybrala Bc. Gabriala Koukalová, která nejprve seznámila zúčastněné se základními pojmy. Původcem onemocnění je prvok Toxoplasma gondii, mezihostiteli teplokrevní živočichové, konečným hostitelem kočka. Onemocnění lze získat z kontaminovaných potravin (nedostatečně tepelně upravené maso, nemytá zelenina), transfuzí či transplantací nebo transplacentárně (z matky na dítě). Pokud je člověk imunitně v pořádku, může mít při toxoplazmóze jen zvětšené lymfatické uzliny. U imunodeficitních osob je však postupně postižen mozek.
Z hlediska zraku je třeba dávat pozor, aby toxoplazmóza nebyla zaměněna s onemocněními oka, která mají obdobné projevy – oční toxokarózou, CMV retinitidou, TBC chorioretinitidou či ARN. V oku se při toxoplazmóze tvoří ložiska zánětu a následně atrofické jizvy a také se zakaluje sklivec. Další komplikací je trakce na sítnici, papilitida atd. Objevuje se fotofobie, výpadky zorného pole a bolesti oka. K diagnostice patří CT, MR a podpůrná laboratorní vyšetření. U onemocnění se podávají léky pyrimethamin, sulfadiazin a spiramycin.
- Člověk může mít někdy toxoplazmózu celý život a nikdy se nemusí projevit (má ji totiž 30 % osob). U žen se zjistí často až při těhotenském testu.
Dynamická kontrastní citlivost při amplyopii a srovnání nitroočních čoček
S tématem své disertační práce, tedy dynamické kontrastní citlivosti při amblyopii, seznámila účastníky Mgr. Lucie Jeřábková. Přednášející popsala časoprostorovou kontrastní citlivost a probíhající výzkum sestávající ze skupiny amblyopických pediatrických pacientů a kontrolní skupiny. Měření probíhá monokulárně a ve vlastní korekci ve společnosti BINOCULAR, s.r.o., v Litomyšli. Před zkoumáním musí mít dotyční potvrzení od neurologa (některým lidem vadí blikání). Výstupem budou časoprostorové grafy. Je důležité zmínit, že oko je nejcitlivější při časové frekvenci 10 Hz. Sedmileté děti mají kontrastní křivky podobné jako dospělý (mladší děti ještě ne).
- Přínos se předpokládá pro terapii. Hypoteticky by se mohlo změnit blikání u stimulátoru frekvence (nyní fungují stimulátory na určitých obecných frekvencích).
Mgr. Magdaléna Wanecká a doc. RNDr. František Pluháček, Ph.D., se rozhodli porovnat dvě čočky – nitrooční čočku s prodlouženým ohniskem a trifokální nitrooční čočku na vidění, konkrétně AcrySof ™ IQ Vivity™ a AcrySof® IQ PanOptix™. Testovali 6 očí a 17 očí a spolupracovali s Fakultní nemocnicí Olomouc.
Virtuální realita
Bc. Pavlína Dvorská rozvinula téma Virtuální realita (VR) v optometrii a oftalmologii, které v současnosti vzbuzuje velkou zvědavost. Počátky virtuální reality se datují do padesátých let 20. století. Využít lze ve čtyřech segmentech: v léčbě, při zrakových trénincích v optometrii, jako pomůcka pro slabozraké a při diagnostice.
Autorka podrobně představila několik her Vivid Vision, mj. stimulační hru Ring Runner s loďkou, hru Bubbles s praskáním bublin pro zlepšení stereopse či hru Barnyard Bounce s kuřetem pro insuficienci konvergence. Sportovci (např. tenisté či baseballisté) pomocí VR trénují akomodaci, periferní vidění a zrakovou koncentraci. Pro slabozraké je výhoda v tom, že ve VR není třeba dodržovat vzdálenosti, lze je totiž nastavit, stejně jako barvu, osvětlení či zvukové funkce kombinované s AI. VR v diagnostice pomáhá studentům, především lékařských oborů – mohou zkoumat díky VR vrstvy, lze simulovat operaci a její kroky opakovat, i to, jak pacient vidí.
- U virtuální reality v případě pocitu nebezpečí mozek ví, že situace není reálná. I klasické testy, jako je screening barevného vidění, ametropie či perimetrie, se již nově mohou zadávat přes tablet ve formě virtuální reality a mohou být statické i kinetické. Paradoxem je, že u VR je třeba hlídat čas, aby se neprojevila zraková únava. VR se používá již na několika pracovištích v ČR a postupně se rozšiřuje.
Firemní prezentace: zaměřeno na screening dětí, myopii a biometrii
Slovenská Uvea Klinika s.r.o. se v roce 2023/2024 zaměřila na screening zraku u dětí v mateřských školách. O jeho výsledcích referovala Mgr. Júlia Hudáková. V Martině se nachází sídlo společnosti, oční ambulance, ortoptické centrum a oční školka, kde spolupracují optometristé, oftalmologové, ortoptistky a speciální pedagogové.
Měření probíhalo přístrojem Suoer SW-800 Vision Scanner (který se podobá v ČR známějšímu Plusoptixu), jenž se navenek podobá menšímu fotoaparátu. Výzkumu, který hradila pojišťovna, se zúčastnilo 742 dětí z 21 školek ve věku 2–6 let. Výsledkem bylo, že 61 dětí bylo dále odesláno do ortoptického centra a 8 % dětí bylo dále pozitivních na zrakové vady. Výzkum probíhal za přítomnosti optometristy, zdravotní sestry a koordinátora. Byl doporučující. (Z hlediska právních předpisů v České republice i na Slovensku může screening dětí provádět jen optometrista, ortoptistka pak pod dohledem lékaře.)
- V diskusi padl dotaz, jak je možné, že v současnosti je tak velký počet dětí s oční vadou. Souvislost je třeba hledat jak ve změně životního stylu, tak ve faktu, že dříve se tolik nevyšetřovalo a nyní je rozsáhlejší a lepší diagnostika. Nejvíce při screeningu překvapila katarakta u jednoho malého chlapce, který byl následně operován (ukázalo se, že byl z rodiny, jejíž příslušníci měli katarakty).
Myopií se zabývali Mgr. Radek Anderle, Ph.D., z firmy Carl Zeiss spol. s r.o. a Mgr. Markéta Žáková, Ph.D., z firmy HOYA Lens CZ a.s. U krátkozrakosti je cílem optometristy, optika a oftalmologa, aby nerostla axiální délka oka.
Mgr. Anderle, Ph.D., popsal, jak funguje čočka ZEISS Myocare. V této souvislosti uvedl, že přesným parametrem je vždy axiální délka oka, na jejíž měření však často v ambulancích vzhledem k financím chybějí přístroje. Mezi dva důležité pojmy patří periferní hyperopický defokus (může stimulovat progresi myopie) a periferní myopický defokus (progresi myopie může naopak zpomalovat). Pro ZEISS Myocare byl vyvinut design simultánního kompetitivního periferního defokusu.
Čočka Myocare s technologií C.A.R.E. se testuje v Asii a výzkum, který je v polovině, dále běží, po dvou letech budou k dispozici validní data. (Firma se obecně věnuje výzkumům, které jsou realizovány na klinikách, aby si pohlídala způsob a metodiku měření.) V debatě zaznělo, že na čočku je třeba si zvyknout, nejlépe se u ní vidí přes střed, v periferiích pak méně, což je považováno daní za jiné dobré vlastnosti. Rodiče a děti je třeba edukovat, jak která čočka, a tedy i tato, při používání funguje.
Obecně krátkozrakost narůstá po celém světě, v Evropě je krátkozrakých 47 % lidí do věku 29 let. V Asii je to až 90 %.
První výsledky české studie kontroly progrese krátkozrakosti myopie brýlovou čočkou Miyosmart představila Mgr. Markéta Žáková, Ph.D., z firmy HOYA Lens CZ a.s. Brýlová čočka MiYOSMART s technologií D.I.M.S. je na trhu je od roku 2018. Studie je ve výzkumu rok a 3 měsíce a bude trvat tři roky. Věk probandů je 6–26 let, z 80 účastníků mělo 55 probandů uvedené brýlové čočky, 25 tvořilo kontrolní skupinu. Dosavadní výsledky ukazují, že účinek těchto čoček je signifikantní do 15 let věku (zároveň si věková skupina 11–15 let na tyto čočky nejhůře zvykala), u dospělejších pak už ne.
U kontrolní skupiny byl oproti skupině používající MiYOSMART s technologií D.I.M.S. nárůst myopie cca o polovinu! (Přednášející mimochodem zmínila pozoruhodný fakt, že když probíhal výzkum ve Velké Británii, nefigurovala v něm kontrolní skupina, kterou vědci při výzkumech používají. Bylo považováno údajně za neetické, aby kontrolní skupině dioptrie rostly.)
Při zvykání si na čočky byly nejčastějšími příznaky bolest hlavy a závratě. Aby brýlové čočky pro kontrolu myopie fungovaly, je třeba pravidelných kontrol, používání biometru (tzn. měřit axiální délku oka), vhodná a dobře zacentrovaná obruba (dobré čočky ve špatné obrubě nefungují), optimální korekce v optimálních podmínkách a hlídat cykloplegii. V souvislosti s cykloplegií Mgr. Žáková, Ph.D., uvedla případ, který byl následně ověřen nezávislou klinikou, kdy malému chlapci bylo postupně jeho oftalmologem naměřeno –4,0 D, ve skutečnosti však zde hrála roli cykloplegie, jak se zjistilo při měření ve studii a následně kontrolně na jiném pracovišti; ze studie musel být následně vyřazen).
Oba přednášející připomněli pravidlo 2H (člověk by měl trávit venku až 2 hodiny denně, tj. 14 hodin týdně). Myopie se tím může snížit až o třetinu. Dalším známým pravidlem, které stojí za to zopakovat pro všechny, kdo pracují s počítačem, zní 20/20/20 (po 20 minutách práce hledět 20 sekund do dálky na vzdálenost 20 stop, tj. cca 6 m). Třetím pravidlem je pravidlo lokte (děti mají při čtení mít knihu na tuto vzdálenost).
Doporučili sledovat stránky na téma krátkozrakost – Mgr. Anderle, Ph.D., stránky ZEISS Myopia Insights Hub a stránky společnosti World Society of Paediatric Ophthalmology and Strabismus www.wspos.org, Mgr Žáková, Ph.D., www.myopiaprofile.com, kde jsou i články v češtině.
- Oba přednášející zmínili, že u myopie se dělo a stále se děje mírné podkorigování, ale dnešním trendem je korigovat plně. Znamená to také, že pokud se rodič ptá, zdali je 0,5 dioptrie moc, nebo málo a zdali má tuto situaci u dítěte řešit, odpověď zní: „Co nejdříve.“
Jak probíhá biometrické vyšetření zraku, vysvětlily Bc. Magdaléna Huczalová a Mgr. Leona Bačáková z firmy Rodenstock ČR s.r.o. Nastínily, jak fungují biometricky inteligentní brýlové čočky B.I.G. Exact, vyrobené na základě dat z DNEye® Scanneru, které poskytují ostřejší vidění a lepší vidění za tmy, a brýlové čočky B.I.G. NORM®, vyrobené za pomocí AI technologie. U oka se měří celkem 80 biometrických parametrů a ty je třeba optimalizovat podle velikosti oka, osy optické soustavy, rozdílné velikosti a tvaru pupily atd.
- Průměrná délka oka je 24 mm, ale některé oči jsou delší. AI dokáže s daty oka pracovat a biometrii u něj dopočítá. Je třeba mít na paměti, že oko je v podstatě „opticky nedokonalé“, neustále se hýbe, např. středy u pupily nejsou v jedné rovině, proto i refrakční vada je dynamická.
Studium v zahraničí
Své zkušenosti studentů optometrie ze studentského programu Erasmus v německém Aalenu jako motivaci pro ostatní s praktickými tipy publiku přiblížily Mgr. Kristína Bernátová a Mgr. Natália Nebošková. Podmínkou je angličtina na úrovni B2, zkoušky se dělají na jeden pokus s výsledkem udělal/a, či neudělal/a. Prakticky zaměřená škola spolupracovala s průmyslovou sférou.
Další ročník OPTOfestu proběhne v říjnu 2026. Všichni, kdo mají zájem o nové poznatky, se na něj už nyní mohou těšit.
Mgr. Eva Klapalová